zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Registr znečišťování by se mohl rozšířit, MŽP zatím nerozhodlo

24.08.2015
Firemní ekologie
Chemické látky
IPPC
Registr znečišťování by se mohl rozšířit, MŽP zatím nerozhodlo

Integrovaný registr znečišťování životního prostředí (IRZ) by se mohl již brzy rozšířit o další nebezpečnou látku - rakovinotvorný benzo(a)pyren...

Ministerstvo životního prostředí si podle zjištění ČTK nechalo u odborníků zpracovat studii, která popisuje všechny aspekty související s jeho samostatným ohlašováním. Dosud se tato látka sleduje v rámci skupiny takzvaných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Benzo(a)pyren je z nich přitom nejjedovatější. Kdy a zda vůbec se ale registr změní, ministerstvo zatím nerozhodlo.

Benzo(a)pyren se nachází v uhelném dehtu, automobilových výfukových plynech nebo i tabákovém kouři. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Genetik Radim Šrám z Akademie věd ČR upozorňuje, že jeho překročené hodnoty ovlivňují až 55 procent české populace. Nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze - Spořilově.

"Negativně ovlivňuje těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a funkční nedostatečností. Ta se může projevit až třeba v 50 letech, kdy lidé mají zvýšený výskyt srdečních onemocnění a diabetu," řekl ČTK Šrám. Nejvyšší koncentrace jsou v Ostravě - Radvanicích a Karviné, kde roční průměr dosahuje deseti nanogramů. Limit je přitom jeden nanogram na metr krychlový.
Do těla se dostává především vdechováním vzduchu s jeho obsahem nebo skrze jemné částice polétavého prachu, na jejichž povrchu ho člověk vstřebává. Polycyklické uhlovodíky pak vznikají při nedokonalém spalování jakýchkoliv materiálů, které obsahují uhlík. Jde tedy o spalování téměř všech druhů uhlíkatých paliv.

"V prvé řadě je nutné zmínit, že se nejedná o záležitost, která by byla již definitivně rozhodnuta. Nyní budeme zvažovat různé cesty možného sledování benzo(a)pyrenu samostatně tak, abychom zbytečně nezatížili znečišťovatele s minimálním dopadem na životní prostředí, ale podchytili optimálním způsobem zásadní producenty," odpověděla na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Databáze registru každoročně zveřejňuje informace, jaké vybrané znečišťující látky a v jakém množství jsou ohlašovateli vypouštěny ve formě úniků do ovzduší, vody a půdy nebo například odpadních vodách. Vzniknout by kvůli tomu musela další novela nařízení vlády o IRZ.

Studie podle Roubíčkové popisuje všechny aspekty případného ohlašování, jako je popis látky, vliv na lidské zdraví a životní prostředí a také způsoby měření. Navrhuje i vhodné prahové hodnoty.

Aby byl benzo(a)pyren zařazen na seznam sledovaných látek v IRZ, požaduje už od vzniku registru v roce 2003 ekologické sdružení Arnika. Tehdy navrhovalo, aby bylo ohlašováno 120 látek, ale kvůli protestům zástupců průmyslu se seznam snížil na 70 a později 93 látek. Benzo(a)pyren se tam nedostal. "Studie došla k závěru, že sledování benzo(a)pyrenu by nemuselo vyvolat dodatečné náklady. Podniky, které měří polyaromatické uhlovodíky, tak mezi nimi je i benzo(a)pyren. Šlo by čistě jen o napsání údaje do IRZ," tvrdí expert na toxické látky Jindřich Petrlík z Arniky. Ministerstvo zdravotnictví podle něj v pracovní skupině navrhovalo, aby se v registru objevovaly údaje o tom, jak moc jsou tyto látky toxické.

Šárka Mrázová

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí